Tresty a trestní listy

 Co se přestupků a trestných činů týče, nebyly Březina ani Proseč od těchto věcí uchráněny. Stejně jako všude jinde docházelo ke krádežím, podvodům a dalším záležitostem, které musely být nějakou formou trestány. Z pohledu výkonu policejní správy patřily obce Březina a Proseč do okrsku četnické stanice ve Křtinách. Co se týče trestů, tak kratší tresty (do cca týdne) si místní odpykali právě ve Křtinách, delší tresty pak povětšinou v Brně.

 V roce 1918 po vzniku samostatného Československa toto v důsledku recipročního zákona převzalo i stávající rakouský systém justiční a vězeňský, který však byl na pokraji úpadku. I nadále státní správu soudů, státních zastupitelství a věznic provádělo Ministerstvo spravedlnosti, nyní s nově upraveným postavením dle zákona č. 2/1918 Sb., jímž se zřizují nejvyšší správní úřady ve státě československém.

 Dle trestních listů, které jsou v dnešní době uloženy ve Státním okresním archivu Blansko, pod který Březina spadá, je možné vyčíst, kolik přestupků a trestných činů bylo na území našich obcí spácháno. Protože jsem se však nechtěl zabývat mnohdy nudnými statistikami, zaměřil jsem se na zajímavosti uvedené v těchto trestních spisech a sepsal především přestupky a trestné činy zajímavé, stejně jako soudem určené tresty. U některých trestů vyměřil soud kromě pobytu ve vězení také tzv. tvrdou loži. Dle tehdejšího trestního zákonu šlo o toto: "Zostření vykázáním tvrdého lože záleží v tom, že se obmezí trestanec na pouhé desky, což díti se smí jen ve dnech ne nepřetržitě za sebou jdoucích a ne častěji než třikrát v týdnu." Zajímavostí z dnešního pohledu je možnost ztráty volebního práva. K tomu docházelo i těžších trestných činů či takových činů, které ohrožovali morálku - jako například krádeže z potřeby získat, tudíž ne z nouze. Soud mohl rozhodnout a občana Československa zbavit volebního práva (většinou pro místní zastupitelstva), takže se daný jedinec nemohl voleb účastnit.

 V krátkosti bych chtěl ještě napsat něco o místních recidivistech, které jsem v trestních listech objevil. Jak v Březině, tak Proseči bydleli obyvatelé, kteří k zákonům příliš nevzhlíželi. Většinou šlo o menší zlodějíčky, kteří byli dvakrát či třikrát chycení a odsouzeni. Za dob první Československé republiky však v těchto obcích řádili také dva kriminálnicí par excellence. Šlo o Jana Maňáska (*1888) z Proseče, který byl mezi léty 1921 až 1934 celkově 15x souzen a to za různé typy krádeží, od těch menších až po větší činy a vždy (tedy pokud ho četnictvo odhalilo) skončil v žaláři. Po většinu této doby mu bylo odebráno i volební právo a byl mu přidělen policejní dozor, protože však křtinská četnická stanice byla přeci jen přes kopec, tak se Jan Maňásek činil stále. Druhým, byť menším recidivistou, byl Josef Juřina (*1909) z Proseče. Juřina byl chudým obyvatelem Proseče, celkově 9x byl souzen za krádež (většinou z nouze) a také pro lenost dle zákona o tuláctví.

 Aby byl příspěvek o trestných činech, přestupcích a vyměřených trestech kompletní, je nutné uvést také pár příkladů mezd a cen, které odpovídají roku 1929. Díky tomu můžete srovnat výše trestů, kdy byla nařízena platba odškodného či pokuta. I z dnešního pohledu se některé částky zdají velice vysoké. Pro příklad uvádím  tedy mzdy kolem roku 1929: dělníci - 510-590 Kč/měsíc, úředníci - 1360Kč/měsíc. Ceny některých potravin: chléb (1kg) - 3,40Kč, vepřové maso (1kg) - 16,90Kč, cukr (1kg) - 6 Kč, pivo (1l) - 2,90Kč, máslo (1kg) - 25,75 Kč.

Zajímavé přestupky a trestné činy v Březině

Zajímavé přestupky a trestné činy v Proseči

Zdroj: 

SOkA Blansko, Archiv obce Březina (1827-1945), III. Spisy, Trestní listy
Zdroj: SOkA Blansko, Archiv obce Proseč (1826-1945), III. Spisy, Trestní listy